Plodnice

Na plodnicích nejčastěji hřibovitých hub tvoří nejprve bílé anamorfní stádium, později i teleomorfu.
Výtrusy nedohubu infikují zdravé plodnice hřibovité houby, ty se začínají nejdříve nepatrně různorodě deformovat a na spodní straně klobouku /na rourkách/ se začíná objevovat bílý povlak. Mycelium nedohubu postupně prorůstá celou plodnicí hřibu. Potom se začnou tvořit na povrchu hřibu bílé povlaky. V tomto stádiu nedohub začíná vylučovat své jedovaté toxiny. V konečné fázi vyrůstají na žlutém subikulu drobné, nejprve bezbarvé, později žlutooranžové perithecia kulovitého až téměř hruškovitého tvaru.

Mikroskopické znaky

Spory jsou v bílé fázi 10 - 30 x 5 - 12 μm, eliptické, hladké. V konečné teleomorfní fázi 25 - 30 X 5 - 6 μm, vřetenovité, septované. Vřecka 110 - 150 x 6, 5 - 9 μm.

Biotop

Vyskytuje se hojně od června do listopadu na vlhkých plodnicích především hřibovitých hub jako parazit. Nejčastější je na hřibech rodu Xerocomellus. Najdeme jej však i na čechratkách a kořenovcích.

Další zajímavosti a postřehy

Nedohub zlatovýtrusný produkuje mnohé toxické látky, které můžou způsobit i vážnější otravy. V nedohubu byl nalezen lakton kyseliny resorcylové, která se chová jako inhibitor kináz (což znamená že může svou přítomností zastavit, zpomalit nebo měnit jisté biologické děje v buňce). Krom jmenované kyseliny byl v nedohubu nalezen i jeden mykotoxin uváděný jako základní, tedy Hypothemycin, z kterého jeden z jeho základních složek - 4-O-Demethylhypothemycin je cytotoxický, což znamená, že způsobuje rozklad buněk. Konkrétně je cytotoxický proti buněčným liniím s mutací genu BRAF (gen, se kterým je spojován vznik melanomu - někdy nazývaného jako "rakovinotvorné znaménko" ).
Otrava nedohubem se projeví až po 4 - 6 hodinách, objeví se nevolnost, průjem, zvracení a bolest břicha. Mykolog Kubička uvádí u otrav napadenými či zkaženými houbami méně úporné zvracení a nižší vzestup aktivity transamináz ve srovnání s otravou u muchomůrky zelené.

Vědecká/lidová synonyma

Apiocrea chrysosperma (Tul. & C. Tul. ) Syd. & P. Syd. , Annls mycol. 18(4/6): 187 (1921) [1920]
Apiocrea chrysosperma (Tul. & C. Tul. ) Syd. & P. Syd. , Annls mycol. 18(4/6): 187 (1921) [1920] var. chrysosperma
Apiocrea chrysosperma var. strophariae Ola'h, Revue Mycol. , Paris 35(1-2): 147 (1970)
Hypolyssus chrysospermus (Tul. & C. Tul. ) Kuntze, Revis. gen. pl. (Leipzig) 3(2): 488 (1898)
Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul. , Annls Sci. Nat. , Bot. , sér. 4 13: 16 (1860) f. chrysospermus
Hypomyces chrysospermus f. edulis K. Bitner, Acta Soc. Bot. Pol. 22(4): 705 (1953)
Hypomyces chrysospermus Tul. & C. Tul. , Annls Sci. Nat. , Bot. , sér. 4 13: 16 (1860) var. chrysospermus
Mucor chrysospermus (Bull. ) Bull. , Hist. Champ. Fr. (Paris) 1: 99, tab. 504, fig. I (1791)
Mycobanche chrysosperma (Bull. ) Pers. , Traité sur les Champignons Comestibles (Paris): 133 (1818)
Reticularia chrysosperma Bull. , Herb. Fr. (Paris) 10: tab. 476 (1790)
Sepedonium chrysospermum (Bull. ) Fr. , Syst. mycol. (Lundae) 3(2): 438 (1832)
Sepedonium mycophilum (Pers. ) Nees, Syst. Pilze (Würzburg): 44 (1816) [1816-17]
Sporotrichum mycophilum (Pers. ) Spreng. , Syst. veg. , Edn 16 4(1): 549 (1827)
Sporotrichum mycophilum (Pers. ) Spreng. , Syst. veg. , Edn 16 4(1): 549 (1827) var. mycophilum
Sporotrichum mycophilum var. rubicundum (Nees) Pers. , Mycol. eur. (Erlanga) 1: 80 (1822)
Sporotrichum rubicundum Nees
Trichoderma mycophilum (Pers. ) Schwein. , Schr. naturf. Ges. Leipzig 1: 76 (1822)
Uredo mycophila Pers. , Ann. Bot. (Usteri) 15: 16 (1795)
Uredo mycophila Pers. , Ann. Bot. (Usteri) 15: 16 (1795) var. mycophila

Význam

Parazit na hřibovitých houbách, mírně jedovatý druh.

Literatura a zdroje

Autor popisu: Patrik Mlčoch
toxicology.cz
mushroomexpert.com
indexfungorum.org