Plodnice

Apothecium 1 - 5 cm široké, v mládí kulovitě kalíškovité, pak číškovité a později až miskovité, ve stáří téměř ploché. Vnitřní (plodná) část plodnice hladká, typicky šarlatově ohnivě červená, u okraje často nažloutlá. Sterilní čast plodnice světlejší, třeňová část taktéž a navíc pokrytá bělavou plstí. Dužnina tenká, voskovitá, v dospělosti tuhá, bílá až bělavá. Výtrusný prach bílý. Výjimečně se dají najít i albíni nebo xantoidní formy.

Důležité určovací znaky

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach je bílý. Je-li zralý a sporuje, foukněte do něj - se zpožděním 0, 5 vteřiny se vypráší obláček výtrusů. Tento efekt je pozorovatelný i u dalších askomycetů, např. hlízenek, terčovnic a podobně.
Výtrusy 24 - 43 x 12 - 14 μm, bezbarvé, válcovité, elipsoidní, na obuch koncách s mnoha drobnými olejovými kapičkami. Chloupky plsti na sterilní části plodnice nepravidelně zprohýbané (viz poslední obr. - fotografie pomocí elektronového skenovacího mikroskopu, mikroskopoval pan Dr. Ing. Dalibor Matýsek mnou zapůjčené plodnice).

Biotop

Ohnivec rakouský vyrůstá poněkud vzácně, ale místy (a to především v teplých lužních lesích nebo jiných teplejších částech republiky, např. na jižní Moravě) je hojnější až zcela běžný. Světově je rozšířený po celé eurosibiřské oblasti na teplejších lokalitách. Na Ostravsku je dosti hojný v celém Poodří, kde se rozšířil především při povodních na konci 20. století.
Nejvíce mu vyhovují tenčí (průměr 2-8cm) uřezané akátové větve napůl zanořené do mechového substrátu s vtroušeným bezem a často i šípkem-ideální jsou okraje průseků lesy a křovisky pod elektrickým vedením nebo okolo žel. tratí.
Zřejmě mu "chutná" vysoký obsah dusíku v půdě -indikátor kopřiva, bezinka, vlaštovičník, ostružina a nebo kuklík.
Kolega Kápo ho zase našel pod průseky ve vrbách, slovenští mykologové uvádějí nálezy i pod olšemi, javory a dalšími listnáči.
Preferuje polostín, nevadí mu ani permanentní zástin. Naopak, tam tvoří sice solitérní, ale zato mohutné plodnice.
V neprořezávaných, dobře zapojených akátových a také jasanových lesích (opět s příměsí černého bezu) jsem ho našel pouze na vápenaté/zásadité půdě, konkrétně v Českém Krase, na Nymbursku a v okolí Znojma.
Vyskytuje se od nížin do více jak 600 m n. m.
Obecně se tento druh vyskytuje saprofyticky na spadaných a v zemi poloponořených nebo zcela ponořených větvích, které jsou už mnohdy porostlé mechem. Najdeme ho na větvích listnáčů, z kterých upřednostňuje habry, olše, lípy a růžokvěté dřeviny (např. trnky, třešně či akáty /pod kterými bývá nalézán nejčastěji, hlavně, když se jedná o akátiny - ty jsou často pod vedením vysokého napětí/). (viz výše).
Já jsem tento druh nalezl již na mnoha lokalitách - vždy se jednalo o teplé, avšak vlhké okraje olšin, vždy v porostech trnek obecných nebo při jejich okrají

Kdy roste

Listopad až červen, výtečně odolává mrazu, "přezimuje" pod sněhem, největší množství je ho od února do dubna, pak mají jeho lokality sklon zarůstat bujnou vegetací a hledá se už jen obtížně, na otevřených stanovištích ho zase deptá slunce-plodnice bývají počátkem května většinou seschlé a spálené.

Možnost záměny

Ohnivec jurský se vyskytuje převážně ve vyšších polohách a zřejmě pouze na větvičkách líp. Mikroskopicky se odlišuje především počtem olejových kapek ve výtrusech (jurský 2, rakouský a šarlatový více než 2). Ohnivec šarlatový se odlišuje od rakouského především tvarem chloupků plsti na sterilní části apothecia (rakousky má chloupky nepravidelně zprohýbané, šarlatový rovné). Některé novější studie ukazují, že ohnivec šarlatový se na území ČR zřejmě vůbec nevyskytuje a všechny nálezy jsou ohnivce rakouské.

Další zajímavosti a postřehy

U ohnivců můžete uplatnit FoSaHo, nebo-li "Forrestovo Satelitní Houbaření"!;-)
Na www.mapy.cz si v "turistické" najděte dráty vysokého napětí vedoucí přes kraje lesů a křovisek. . . . . . . pak si přepněte na google sat mapy a vytipujte si 3-4 místa. . . . garantuji Vám, že budete slavit úspěch nejpozději na 3. fleku. . . . Pozor-ohnivce budou do března většinou do 5 mm na výšku a 2-3mm na šířku a k tomu se schovávají pod trávou a listím. . . . oči těsně u země! Vysoká pravděpodobnost úspěchu, pokud jsou do cca 50m (vzdušný dolet akátových semínek) vzrostlé akáty. . . . . Akáty je nutno "dostat do oka" na satelitní mapě. . . . sledujte habitus a barvu stromů nejdříve na místech, kde s určitostí víte, že akáty rostou a pak si zkoušejte tipovat. . . chce to cvik, ale za chvilku už rozlišíte i břízu od osiky, dub od habru nebo třeba smrk od borovice! Hodně štěstí, náhoda přeje připraveným!:o)

Vědecká/lidová synonyma

Lachnea austriaca Beck ex Sacc. , Syll. fung. (Abellini) 8: 169 (1889)
Molliardiomyces coccineus Paden [as 'coccinea'], Can. J. Bot. 62(3): 212 (1984)
Peziza austriaca Beck ex Mussat, in Saccardo, Syll. fung. (Abellini) 15: 246 (1900)
Peziza imperialis Beck, Fl. Hernst. : 132 (1884)
Sarcoscypha austriaca (Beck ex Sacc. ) Boud. , Hist. Class. Discom. Eur. (Paris): 55 (1907) var. austriaca
Sarcoscypha austriaca var. lutea Ruini & Ruedl, Riv. Micol. 41(4): 321 (1999) [1998]

Význam

Názory na jedlost/nejedlost jsou různé.
Ve Francii se údajně přidává do zeleninových salátů, příležitostně to vyzkouším a přežiji-li, poreferuji Vám stran chuti!
Jinak je to krásná a fotogenická houba, kterou se můžete kochat a zvěčňovat ji od pozdního podzimu přes celou zimu až do vrcholného jara!

Literatura a zdroje

Autoři: Forrest run, Patrik Mlčoch