Plodnice

Jde o chorošovitou houbu, která je přirostena k substrátu, nemá tudíž třeň, často však má třeňovitě zúženou část. Plodnice mívá i přes 20 cm v průměru, je hladká, bělavá, světle hnědá až narezle hnědá, někdy až šedavá. Pokožka u starších jedinců často rozpukává a v kouscích se odlupuje. Tvar plodnice je okrouhlý nebo ledvinovitého tvaru. Okraj bývá podvinutý, větší plodnice mívají okraj někdy zvlněný

Hymenofor

Rourky jsou do 1 cm dlouhé, většinou však kratší, mají bílou až našedlou barvu. Póry jsou drobné, 3 až 6 na jeden milimetr.

Dužnina

V mládí šťavnatá a měkká, bělavá až lehce nažloutlá, ve stáří korkovitě tvrdá s nakyslou chutí a vůní.

Mikroskopické znaky

póry jsou velmi drobné, 3-6 x 1. 5 - 2 μm, cylindrické až dlouze eliptické, bez ornamentiky.

Biotop

Vyskytuje se výhradně na břízách, zpočátku jako parazit, později jako saprofyt. Způsobuje červenou hnilobu dřeva.

Kdy roste

Od pozdního jara do podzimu, ale plodnice se dají najít během celého roku.

Význam

V mládí, kdy má měkkou dužninu je jedlý, i když ne příliš chutný, navíc v době, kdy bývá ostatních hub dostatek. Uvádí se, že má protirakovinové účinky.

Literatura a zdroje

[1] HAGARA L. , ANTONÍN V. , BAIER J. (2006): Velký atlas hub, Ottovo nakladatelství, Praha

[2] SEMERDŽIEVA M. , VESELSKÝ J. (1986), Academia, Praha

[3] HANSEN L. , KNUDSEN H. (1997): Nordic Macromycetes vol. 3, Nordsvamp - Copenhagen 1997