Plodnice

Houževnatec jedlý neboli shiitake se ve volné přírodě nevyskytuje, ale můžeme ho lehce pěstovat doma. Se zvyšujícím se počtem pěstitelů je tu možnost že by se mohla v budoucnu objevit i ve volné přírodě.

Klobouk

Plodnice shiitake mají klobouk o průměru 5-12cm velký, je světle hnědý až tmavohnědý s červenohnědým nádechem a tmavším středem. Pokožka klobouku bývá často šupinatá a nepravidelně rozpraskaná.

Hymenofor

Lupeny jsou bělavé, později světle růžové s hnědými skvrnami.

Třeň

je 3-5cm dlouhý, 5-15mm tlustý na povrchu porostlý jemnými šupinkami.

Dužnina

je pevná, bílá s příjemnou houbovou vůní.

Biotop

Tradičně se shiitake pěstuje na špalcích listnatého dřeva stromů řádu Fagales(bukovité)čerstvě poražených v době vegetačního klidu. V průběhu dvou měsíců po pokácení stromu se špalky očkují do vyvrtaných otvorů sadbou vyrostlou na pilinách nebo na dřevěných špalíčcích. Zaočkované špalky se uloží nad sebe do metru, aby v přiměřeně vlhkém prostředí podhoubí vrostlo do dřeva. Špalky prorůstají podhoubím v přirozeném prostředí lesa, případně pod přístřešky(skleníky)za řízeného režimu mlžení vodou. Dřevo prorůstá podhoubím 6-18 měsíců v závislosti na množství použité sadby, kmeni a odrudě shiitake a podmínkách inkubace.

Další zajímavosti a postřehy

Shiitake je po hlívě a žampionu nejrozšířenější pěstovaná houba na světě. V Číne se pěstovala primitivním způsobem již před několika tisíci lety na dlouhých špalcích dřeva o menším průměru(klátech). Cílené pěstování , kdy se v Japonsku kláty očkovaly sadbou připravenou z čistého mycélia, je datováno od roku 1914.
Houba se v Číne nazívá jako Xiangu(xian-označuje aroma a gu-houbu). Japonský název shiitake pochází od pojmenování stromu Passania cuspidata zvaného v Japonsku shii a slova take, což je obecné pojmenování pro houbu.
Substrátem pro pěstování je buď kompaktní dřevo(špalky, kláty), nebo v případě intenzivního pěstování piliny listnatého dřeva, drcená sláma nebo drcená kukuřičná vřetena obohacená různými organickými či anorgickými přídavky.
Podle vzhledu plodnic rozdělujeme shiitake na 2 základní typy. První typ"donko"(viz. přiložené fotografie)má silnější dužinu, výrazně rozpraskaný povrch klobouku a je pro své vlastnosti považován za kvalitnější a dražší. Druhý typ"koshin" má klobouk se slabší dužinou a méně rozpraskaným povrchem.

Vědecká/lidová synonyma

Agaricus edodes Berk. , J. Linn. Soc. , Bot. 16: 50 (1878)
Armillaria edodes (Berk. ) Sacc, Sylloge Fungorum Omnium husque cognitorum (Abellini) 5:. 79 (1887)
Collybia shiitake J. Šrot, Gartenflora 35:. 105 (1886)
Cortinellus shiitake (J. Sójový. ) Henn. , Notizblatt des Königl. bot. Gartens u. Museum zu Berlin 2: 385 (1899)
Lentinus edodes (Berk. ) Singer, Mycologia 33 (4): 451 (1941)
Lentinus mellianus Lohwag, : ne. 698 (1918)
Lentinus shiitake (J. Schroeter) Singer, Annales Mycologici 34 (4/5): 332 (1936)
Lentinus tonkinensis Pat. , J. Bot. Morot 4: 14 (1890)
Shiitake Lepiota (J. Sójový. ) Nobuj. Tanaka, Bot. Května, Tokyo 3: 159 (1889)
Mastoleucomyces edodes (Berk. ) Kuntze, Revis. Leden pl. (Lipsko) 2: 861 (1891)

Význam

Dobrá jedlá tržní houba. Světová produkce shiitake vzrostla od roku 1946 z 10 000t na 300 000t v roce 1986 a na 1 500 000 v roce 2000. Po Japonsku, donedávna největším producentem, zaujala první místo v produkci ČínaV průměru 80% produkce shiitake se suší. Většina exportované shiitake je v suchém stavu, zatimco čerstvá shiitake se prodává na domácích trzích v producentských zemích. V poslední době zájem o čerstvou shiitaké vzrůstá. Spotřebu shiitake zvyšuje obliba houby jako doplňku stravy i zájem o orientální kuchyni v souvislosti s turistikou do oblastí Asie.