Klobouk

5 - 15 cm široký, u mladých plodnic polokulovitý, postupně vyklenuzý až plochý, často nepravidelně zprohýbaný, nejprve sytě citronově žlutý, postupně lehce vybledající, u starších plodnic většinou od středu rezavohnědnoucí.
Pokožka klobouku je v mládí plstnatá, matná, postupně olysávající.
Na otlačených místech se pokožka okamžitě zbarvuje do modra, postupně se mění do hnědé. . .

Hymenofor

Póry jsou v mládí citronově žluté, postupně se mění do okrovožluté, často s olivovým nádechem.

Třeň

3 - 10 x 2 - 6 cm velký, nejprve soudkovitý, postupně až válcovitý, někdy kyjovitý, sytě žlutý, u starších plodnic postupně vybledající, u báze někdy s nahnědlým nádechem, pokrytý žlutými vločkami, bez síťky.

Dužnina

Sytě žlutá, na řezu okamžitě modrající, příjemné vůně a nenápadné houbové chuti

Biotop

Setkáme se s ním jen velice vzácně, pod listnáči, méně často pod jehličnany (smrky), nejčastěji v bučinách, nebo teplých dubohabřinách

Kdy roste

Tohoto žlutého krasavce můžeme potkat cca od začátku června do konce září

Možnost záměny

Téměř žlutý klobouk může někdy mít i Hřib kovář odbarvený , který má vždy oranžové, nebo červené póry a rovněž vločky na třeni mají více červených odstínů. . .

Další zajímavosti a postřehy

Ve skutečnosti se jedná o žlutou formu Hřibu kováře , obě formy někdy dokážou růst na jednom stanovišti. . .

Vědecká/lidová synonyma

Boletus erythropus var. junquilleus (Quél. ) Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 38 (1985)
Boletus erythropus var. junquilleus (Quél. ) J. A. Muñoz, Fungi europ. (Alassio) 2: 450 (2005)
Boletus junquilleus (Quél. ) Boud. , Icon. Mycol. (Paris) 1: tab. 148 (text 4: 76) (1906)
Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél. ) Krieglst. , Beitr. Kenntn. Pilze Mitteleur. 7: 63 (1991)
Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél. ) Knudsen, in Knudsen & Hansen, Nordic Jl Bot. 11(4): 477 (1991)
Dictyopus junquilleus Quél. , Compt. Rend. Assoc. Franç. Avancem. Sci. 26(2): 450 (1898) [1897]
Dictyopus queletii var. junquilleus (Quél. ) Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 38 (1985)

Význam

Stejně jako většina "modráků" je za syrova jedovatý a může vyvolat velmi nepříjemné zažívací potíže spojené se zvracením, průjmem, bolestí břicha a dehydratací organismu.
Obsahuje termolabilní látku, která se po důkladném povaření zcela ztrácí a houba se stává jedlou a neškodnou. . .
Vzhledem k tomu, že se jedná o velice vzácný druh, rozhodně bychom ho neměli sbírat pro kuchyňské účely, ale naopak ho chránit. V případě nalezení je dobré plodnice zdokumentovat, opatrně zamaskovat a oznámit nález na nejbližším mykologickém pracovišti.
V Červeném seznamu ČR. je uvedený jako "CR" - Kriticky ohrožený druh.