Plodnice

Plodnice je vysoká 2-15 cm, rozlišená na klobouk a třeň. Velikost bývá značně proměnlivá, často se jedná o drobné houby několik centimetrů velké, vyskytují se však i plodnice přes 15 cm vysoké.

Klobouk

je tenkomasý a křehký, nepravidelného tvaru a povrchu, zpravidla sedlovitý či cípatý, složený z několika, obyčejně 2 až 4, nepravidelných větších laloků. Okraje klobouku jsou volné, nepřirůstají ke třeni (místo srůstu se nachází zhruba v polovině výšky klobouku, na jeho vnitřní straně). Barva klobouku bývá světle kouřově našedlá, šedohnědá, nejčastěji však tmavě šedočerná. Klobouk je na povrchu drobně hrbolkatý, obyčejně matný, za vlhka lesklý. Vnější povrch klobouku je pokryt výtrusorodým rouškem - theciem.

Třeň

který dal houbě české i latinské druhové jméno, je několik centimetrů dlouhý, chrupavčitý a celkem tuhý, víceméně dutý, nepravidelného průřezu; na bázi bývá často ztlustlý. Jeho povrch je pokryt nápadnými podélnými žebry, místy příčně propojenými, která mezi sebou vytváří prohlubně i hlubší oválné komorovité jamky. Barva třeně bývá bělavá, našedlá a nebo i tmavě sazově šedočerná.

Dužnina

je bílá, silná asi 0, 2 cm, křehká, drobivá, vůně slabě zemitá. chuť nenápadná až příjemná.

Biotop

Roste převážně v listnatých či smíšených lesích a jiných listntých porostech, často na okrajích lesních cest, ve strouhách, na světlých okrajích lesa nebo naopak na vlhkých stinných místech. Vyrůstá z holé půdy, z listí, v mechu nebo na tlejícím dřevě. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách, někdy však i ve značném množství, např. podél lesní cesty v úsecích dlouhých i stovky metrů.

Kdy roste

Výskyt květen až říjen.

Možnost záměny

Chřapáč jamkatý je charakteristický a relativně snadno určitelný druh. Poděkud podobné jsou další druhy chřapáčů s žebernatým třeněm, hlavně chřapáč kadeřavý (Helvella crispa (Scop. ) Fr. ), který má mohutné plodnice lišící se především bělavou či krémovou barvou a mnohem více členitý, „roztřepený“ klobouk, a drobný, vzácný chřapáč hnědý (Helvella fusca) s kaštanově hnědým kloboukem a světlým třeněm.
Na první pohled se chřapáči jamkatému můžou podobat i vzácné druhy chřapáč tmavý (Helvella atra J. König) či chřapáč bělonohý (Helvella spadicea). Oba zmíněné druhy se jasně odlišují víceméně hladkým, nežebernatým třeněm i dalšími znaky.
Jedovatý ucháč obecný (Gyromitra esculenta (Pers. ) Fr. ), rostoucí na jaře v jehličnatých lesích, má velký, mozkovitě zprohýbaný klobouk kaštanově hnědé barvy a nežebernatý světlý třeň.

Další zajímavosti a postřehy

České jméno chřapáč je nejspíše dosti starobylé, doložené (v jiné podobě) např. již z Glossáře mistra Klareta. Slovo je odvozeno od označení pro rozpukanou, drsnou, popř. starou houbu. Pojem chřapáč původně označoval i příbuznou houbu ucháč.

Vědecká/lidová synonyma

Costapeda lacunosa (Afzel. ) Falck 1923
Helvella cinerea (Bres. ) Rea 1928
Helvella costata Berk. 1879
Helvella infula var. nuda (Afzel. ) Pers. 1801
Helvella lacunosa f. alba Dähncke 2006
Helvella lacunosa f. lacunosa Afzel. 1783
Helvella lacunosa var. cerebriformis Chenant. 1921
Helvella lacunosa var. javanica Penz. & Sacc. 1902
Helvella lacunosa var. lacunosa Afzel. 1783
Helvella lacunosa var. major Sacc. 1889
Helvella lacunosa var. minor Sacc.
Helvella lacunosa var. pallida Afzel.
Helvella lacunosa var. sulcata (Afzel. ) S. Imai 1954
Helvella lacunosa var. tricuspidata Krombh. 1834
Helvella leucophaea Pers. 1801
Helvella mitra Schaeff. 1774
Helvella mitra var. alba Bull. 1791
Helvella mitra var. albicans Pers. 1822
Helvella mitra var. cinerascens Pers. 1822
Helvella mitra var.communis Alb. & Schwein. 1805
Helvella mitra var. fulva Bull. 1791
Helvella mitra var. fusca Bull. 1791
Helvella mitra var. mitra L. 1763
Helvella mitra var. monacella (Schaeff. ) Pers. 1801
Helvella mitra var. nigrescens Pers. 1822
Helvella mitra var. nuda Afzel. 1783
Helvella mitra var. pratensis Alb. & Schwein. 1805
Helvella monacella Schaeff. 1774
Helvella pallescens Schaeff. 1774
Helvella subcostata Cooke 1879
Helvella sulcata Afzel. 1783
Helvella sulcata f. cinerea Fr. 1822
Helvella sulcata f. fusca Fr. 1822
Helvella sulcata f. sulcata Afzel. 1783
Helvella sulcata var. cinerea (Afzel. ) Bres. 1892
Helvella sulcata var. crispata Grélet 1933
Helvella sulcata var. fusca (Afzel. ) Pers. 1801
Helvella sulcata var. gracilior Grélet 1933
Helvella sulcata var. lachnopoda Pat.
Helvella sulcata var. leucopus Grélet 1933
Helvella sulcata var. minor Clem. 1896
Helvella sulcata var. pallens Pers. 1801
Helvella sulcata var. pallescens (Schaeff. ) Fr. 1822
Helvella sulcata var. pallidipes Boud. 1907
Helvella sulcata var. sulcata Afzel. 1783
Helvella sulcata a fusca Afzel. 1783
Helvella sulcata ß cinerea Afzel. 1783
Phallus brunneus Batsch 1783

Význam

Chřapáč jamkatý je dobrá jedlá houba, avšak drobná a vzácně se vyskytující. Je doporučováno důsledně dbát pečlivé tepelné úpravy a vystříhání se sběru starších plodnic.

Literatura a zdroje

Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 76, 78.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 34.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 38.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 56.
Mykologický sborník č. 3-5 1970 str. 58.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72, 156 (příloha 4/8).