Klobouk

Klobouk 50-150 mm široký, nejprve široce kuželovitý až vejčitý s podvinutým okrajem, později klenutý až plochý. Povrch krémový, plstnatý, pokrytý přímými kuželovitými rezavě až tmavě hnědými šupinami, na temeni hustšími a vzpřímenějšími, od okraje olysávajícími.

Hymenofor

Lupeny velmi husté, vidlené, u třeně volné, bělavé až krémové.

Třeň

Třeň válcovitý, na bázi hlízovitě rozšířený, 50-100×5-15 (na bázi až 25) mm, v dospělosti dutý. V horní části nad prstenem lysý, krémový až světle hnědý, v dolní části vláknitý, hnědavý, na bázi tmavohnědě zrnitě šupinkatý. Prsten blanitý nebo pavučinovitý, pevně přirostlý, nepohyblivý, krémový až skořicově hnědý, na lemu tmavohnědě vločkatý.

Dužnina

Dužnina pevná, poměrně masitá, bílá. Vůně nepříjemná, pronikavě kaučuková, chuť mírná až nakyslá.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach bílý. Výtrusy podlouhle elipsoidní, hladké, 6–11×2–3, 5 µm.

Biotop

Roste roztroušeně, místy hojně, jednotlivě nebo v menších skupinách, na humózních půdách v listnatých i jehličnatých lesích, zahradách a parcích, na okrajích cest, na ruderálních stanovištích.

Kdy roste

Vyrůstá od léta do podzimu, od července do října.

Možnost záměny

Bedla zaměněná (Echinoderma perplexum (Knudsen) Bon) - drobnější, s nevidlenými lupeny a jen chabým, pomíjivým páskem na třeni místo prstenu

Vědecká/lidová synonyma

Další názvy
= bedla drsná, bedla Friesova, bedla ostrolupenná, bedla ostrošupinatá, bedla vidlená

Agaricus acutesquamosus Weinm. 1824
Agaricus asper Pers. 1793
Agaricus elvensis Berk. & Broome 1865
Agaricus friesii et subsp. friesii Lasch 1828
Agaricus friesii subsp. acutesquamosus (Weinm. ) Fr. 1874
Agaricus mariae Klotzsch 1832
Amanita sapéra et f.aspera et var.aspera (Pers. ) Pers. 1800
Amanita aspera var. elongata Killerm. 1930
Amanita aspera var. fusca et var. olivacea Gillet 1874
Amanita lactea E. -J. Gilbert & Kühner
Amanita rubens f.aspera (Fr. ) Veselý 1933
Amplariella aspera (Pers. ) E. -J. Gilbert 1941
Cystolepiota acutesquamosa (Weinm. ) Bon 1977
Cystolepiota aspera (Pers. ) Bon 1978
Cystolepiota friesii (Lasch) Bon 1977
Echinoderma acutesquamosum et f. acutesquamosum (Weinm. ) Bon 1993
Echinoderma acutesquamosum f. albineum Réaudin 2008
Echinoderma acutesquamosum f. giganteum (Pilát) Bon 1993
Echinoderma friesii (Lasch) Bon 1993
Fungus elvensis (Berk. ) Kuntze 1898
Lepiota acutesquamosa et f. acutesquamosa et var. acutesquamosa (Weinm. ) P. Kumm. 1871
Lepiota acutesquamosa f. gigantea Pilát 1955
Lepiota acutesquamosa var. congolensis Beeli 1927
Lepiota acutesquamosa var. furcata Kühner 1936
Lepiota aspera et var.aspera (Pers. ) Quél. 1886
Lepiota aspera var. acutesquamosa (Weinm. ) Singer 1961
Lepiota friesii et f. friesii et var. friesii (Lasch) Quél. 1872
Lepiota friesii f. coprinaria Rick 1939
Lepiota friesii var. acutesquamosa (Weinm. ) Quél. 1872
Lepiota friesii var. congolensis Beeli 1927
Lepiota friesii var. magna Killerm. 1930
Psalliota elvensis et var. elvensis (Berk. & Broome) P. Larsen 1931
Psalliota elvensis var. alba P. Larsen 1931

Význam

Jedovatá houba.

Literatura a zdroje

Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
http://botany.cz/cs
www.biolib.cz
www.indexfungorum.org