Plodnice

Plodnice vyrůstá z křehké pochvy, která je vně bílá a zevnitř hnědavá. Ta se brzy rozpadává na bradavky a vločky. V Česku se vyskytuje pouze popsaný druh, uváděný také jako Amanita ceciliae f. ceciliae, ale v cizích státech se lze setkat ještě s Amanita ceciliae f. royeri. O ní však nejsou žádné informace.

Klobouk

Klobouk 50-200mm v průměru, hladký, do čtvrtiny rýhovaný, špinavě žlutý, plavě hnědý, tmavohnědý až červenohnědý, okraje jsou světlejší, vzácně celý bílý, celý posetý tlustými, nepravidelnými, nahnědlými, našedlými, později černavými bradavkami, okraj vroubkovaný.

Hymenofor

Lupeny volné nebo slabě přirostlé ke třeni, barvy špinavě bílé, na ostří nahnědlé.

Třeň

Třeň 100-200mm vysoký, 10-30mm tlustý, dutý, skoro válcovitý a křehký, obklopen botičkou (pozůstatek pochvy), která vytváří nad ztlustlou bází 1-3 kroužky. Jinak je žlutavě hnědý, v dolní polovině šedě, hnědě až černavě šupinkatý.

Dužnina

Dužnina bílá, vůně jemná až nezřetelná.

Biotop

U nás je více častá v podhorských oblastech. Roste od 6—10. měsíce. Vyskytuje se v celém mírném pásu severní polokoule, především na skandinávském poloostrově, britských ostrovech, ve Španělsku, Chorvatsku, Rakousku, Německu, Slovensku a České Republice. V Japonsku ji lze nalézt vzácně. Hojná je však i v USA. Především v Kalifornii, Texasu, Missisipi, Alabama, Florida, Severní Karolína, New York, Massachusets, Vermond, Maine a na několika málo částech území Kanady. Vyskytuje se vzácně v jehličnatých a listnatých lesích i parcích. Především na vápenitých či neutrálních půdách.

Možnost záměny

Jen za některé další pošvatky, liší se však přítomností vela.