Plodnice

Klobouk 6 - 14 cm, kuželovitý, pak plochý, ve stáří až s okrajem nahoru zvednutým, s malým hrbolkem, zvlněný, slizký, jemně vrostle vláknitý, ve stáří hladký, bílý, pak hnědošedavý až šedavě hnědavý, někdy až s olivovým nádechem. Lupeny volné, husté, břichaté, bělavé, pak špinavě růžové. Třeň 9 - 22 x 0. 7 - 1. 5 cm, válcovitý, na bázi mírně ztlustlý, bílý, pak špinavě nažloutlý, na bázi s výraznou bělavou pochvou, která je z 3/4 ponořená v zemi.

Biotop

Roste velmi hojně od července až do listopadu na travnatých stanovištích a vzácně i v listnatých lesích na bohatších půdách. Je hojnější po velkých deštích na loukách, polích, parcích či zahradách. Po větších deštích vyrůstá i na mokré půdě na polích.

Možnost záměny

Záměna je možná za několik podobných rodů hub, jako je muchomůrka (Amanita), bedla(Macrolepiota), tmavobělka či kukmák(Volvariella). Od rodu bedla ho odlišíme lehce nepřítomnosti vela a pochvy (od bedly zardělé větší velikostí), od ostatních druhů rodu kukmák větší velikostí, nepřítomnosti vela a růstem ze země, od rodu muchomůrka (jarní, zelená var. bílá, pošvatky) se liší jednak ekologií a jednak nepřítomnosti prstenu či nerýhovaným kloboukem. Podobné můžou být i bíle zbarvené tmavobělky, ty však nemají pochvu.

Další zajímavosti a postřehy

Nedávno byl tento taxon přeřazen do rodu Volvopluteus.

Vědecká/lidová synonyma

Volvopluteus gloiocephalus (DC. ) Vizzini, Contu & Justo, in Justo, Vizzini, Minnis, Menolli, Capelari, Rodríguez, Malysheva, Contu, Ghignone & Hibbett, Fungal Biology 115(1): 15 (2011)
Agaricus gloiocephalus DC. [as 'glojocephalus'], in de Candolle & Lamarck, Fl. franç. , Edn 3 (Paris) 5/6: 52 (1815)
Agaricus pubescens Schumach. , Enum. pl. (Kjbenhavn) 2: 247 (1803)
Agaricus speciosus (Fr. ) Fr. , Syst. mycol. (Lundae) 1: 278 (1821)
Amanita incarnata var. laevis Alb. & Schwein. , Consp. fung. (Leipzig): 142 (1805)
Amanita speciosa Fr. , Observ. mycol. (Havniae) 2: 1 (1818)
Pluteus speciosus (Fr. ) Fr. , Anteckn. Sver. Ätl. Svamp. : 34 (1836)
Pseudofarinaceus gloiocephalus (DC. ) Earle, Bull. New York Bot. Gard. 5: 449 (1909)
Volvaria gloiocephala (DC. ) Gillet, Hyménomycètes (Alençon): 388 (1876) [1878]
Volvaria gloiocephala var. abyssinica Henn. , Bot. Jb. 14(4): 355 (1891) [1892]
Volvaria gloiocephala (DC. ) Gillet, Hyménomycètes (Alençon): 388 (1876) [1878] var. gloiocephala
Volvaria speciosa (Fr. ) P. Kumm. , Führ. Pilzk. (Zerbst): 99 (1871)
Volvaria speciosa f. gloiocephala (DC. ) Konrad & Maubl. , Icon. Select. Fung. 6: 52 (1924)
Volvaria speciosa (Fr. ) P. Kumm. , Führ. Pilzk. (Zerbst): 99 (1871) f. speciosa
Volvaria speciosa var. gloiocephala (DC. ) R. Heim, Revue Mycol. , Paris 1(Suppl. ): 89 (1936)
Volvaria speciosa (Fr. ) P. Kumm. , Führ. Pilzk. (Zerbst): 99 (1871) var. speciosa
Volvariella speciosa (Fr. ) Singer, Lilloa 22: 401 (1951) [1949]
Volvariella speciosa f. gloiocephala (DC. ) Courtec. , Bull. Sem. Soc. Mycol. Nord 34: 16 (1984)
Volvariella speciosa (Fr. ) Singer, Lilloa 22: 401 (1951) [1949] f. speciosa
Volvariella speciosa var. gloiocephala (DC. ) Singer, Lilloa 22: 401 (1951) [1949]
Volvariella speciosa (Fr. ) Singer, Lilloa 22: 401 (1951) [1949] var. speciosa
Volvariopsis gloiocephala (DC. ) Murrill, N. Amer. Fl. (New York) 10(2) (1917)
Volvariopsis speciosa (Fr. ) Murrill, N. Amer. Fl. (New York) 10(2) (1918)

Význam

Kukmák okázalý se někdy uvádí jako jedlý, ale je menší kvality a sám bych ho považoval spíše za nejedlý.

Literatura a zdroje

Velký atlas hub, Hagara, Antonín, Baier

Autor popisu: Patrik Mlčoch