O houbách

Vlnatka stopkatá
Arcyria stipata (Schwein.) Lister 1894

Založil: chorcheee(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: občasné | Upravit

Vlnatka stopkatá
Autor fotografie: chorcheee

Období růstu: květen - prosinec

Plodnice

Velmi nápadná vlnatka masové barvy. Její krátce stopkatá sporangia jsou až 3 mm vysoká, bývají hustě nahločena, často deformována a vzájemně propletena. Peridie ani ve zralosti téměř nepraská, neodlupuje se a masa spor s elaterami nikterak výrazně neexpanduje. Stopka je krátká a vyplněná sférickými buňkami průměru ca 13 µm. Kapilicium tvoří dosti volnou síť, elatery jsou 2, 5 až 5 µm silné, zdobené ostny, polokroužky, částečně mohou být ornamenty spojené v sítku. Celá ornamentace má spirální uspořádání, takže na jedné straně jsou elatery často téměř hladké. Plazmódium je žluté, později bílé, před tvorbou sporangií se zbarvuje růžově. Spory jsou v mase zabarveny v odstínech mědi, někdy až červené. V procházejícím světle mikroskopu až bezbarvé, kulovité, velmi jemně ostnité, 6 - 8 µm v průměru.

Biotop

Roste na padlém, silně rozloženém dřevě. Ing (1999) udává, že hlavně buku.

Kdy roste

Roste, jako většina vlnatek, ponejvíce ve vlhkých dnech druhé poloviny roku, často ještě ve velmi chladném, však bezmrazovém počasí.

Další zajímavosti a postřehy

Jak je na jedné z přiložených fotografií patrné, rostla na ploše několika cm2 ve společnosti vlnatky rezavé (A. ferruginae) a další, ještě neurčené vlnatky na silně rozloženém neurčeném dřevě v PP Židova strouha. Výskyt tří druhů vlnatek na jednom substrátu blízko sebe je pozoruhodný však nikoli vyloučený. Všechny tři druhy se ve velikosti spor a struktuře kapilicia (krom jednostranné ornamentace v případě A. stipata) dosti podobaly. Bez analýzy sekvencí DNA lze těžko rozsoudit, zda se nejedná jen o tři formy jednoho druhu.

Význam

Jde o nebuněčnou hlenku (Myxomycetes), tedy mikroorganismus, který v době tvorby spor nabývá makroskopicky viditelných forem. Živí se jinými mikroorganismy v substrátu, ovlivňuje tak společenství půdních a ve dřevě žijících organismů, ale k rozkladu dřeva zřejmě přímo nepřispívá. Konzumní význam pro člověka nemá.

Literatura a zdroje

Bruce Ing. The Myxomycetes of Britain and Ireland. The Richmond Publishing Co. Ltd. , 1999.



+ Přidat další fotografie

Seřadit podle vláken | Seřazení podle času


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30