Plodnice

Plodnice do 5 cm velké, nejprve polokulovité, později ploché až trochu nahoru vyklenuté, prostřední hrbolek je později protlačený, pokožka klobouku je nepatrně vláknitá, variabilní barvy pohybující se od nejčastěji skořicově hnědé, světle hnědé až tmavě hnědé. Lupeny středně husté, stejné barvy jako klobouk akorát světlejší. Třeň v mládí bílý, spojený vláknitou bílou blankou s kloboukem, která zakrývá lupeny, později velum mizí, ale nepatrně zůstává na třeni, ten je v dospělosti skořicově hnědý až světle hnědý, směrem k bázi tmavší. Výtrusy hladké, fazolovitého tvaru, 5 - 10 x 5 - 5. 5 μm.

Biotop

Vyskytuje se roztroušeně na bazických substrátech především pod borovicemi, vrbami, osikami a břízami.

Možnost záměny

- vláknice širovýtrusá, I. latispora - má širší výtrusy

Vědecká/lidová synonyma

Agaricus dulcamarus Pers. , Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 324 (1801)
Agaricus uniformis Pers. , Icon. Desc. Fung. Min. Cognit. (Leipzig) 1: tab. 15 (1798)
Inocybe delecta P. Karst. , Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 32: 460 (1879)
Inocybe dulcamara (Pers. ) P. Kumm. , Führ. Pilzk. (Zerbst): 79 (1871) f. dulcamara
Inocybe dulcamara f. major Bon, Beih. Sydowia 8: 78 (1979)
Inocybe dulcamara f. parcesquamulosa J. Favre, Ergebn. wiss. Unters. schweiz. NatnParks 5(33): 75 (1955)
Inocybe dulcamara f. peronata J. Favre, Ergebn. wiss. Unters. schweiz. NatnParks 5(33): 200 (1955)
Inocybe dulcamara f. pygmaea J. Favre, Ergebn. wiss. Unters. schweiz. NatnParks 5(33): 200 (1955)
Inocybe dulcamara f. solida J. Favre, Ergebn. wiss. Unters. schweiz. NatnParks 5(33): 200 (1955)
Inocybe dulcamara f. squamosoannulata J. Favre, Ergebn. wiss. Unters. schweiz. NatnParks 5(33): 200 (1955)
Inocybe dulcamara var. axantha Kühner, Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 71(3): 169 (1956) [1955]
Inocybe dulcamara (Pers. ) P. Kumm. , Führ. Pilzk. (Zerbst): 79 (1871) var. dulcamara
Inocybe dulcamara var. homomorpha Kühner, Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 71(3): 169 (1956) [1955]
Inocybe dulcamara var. squamosoannulata (J. Favre) Schmid-Heckel, Pilze in den Berchtesgadener Alpen, Nationalpark Berchtesgaden Forschungsberichte (Regensberg): 92 (1988)

Literatura a zdroje

Autor popisu: Patrik Mlčoch

rogersmushrooms.com
mykologie.net
nahuby.sk