Klobouk

Klobouk 2, 5 (3, 5) - 7 cm, polokulovitý až kuželovitý, v mládí je se třeněm spojen pavučinovitým velem. Ve stáří je klobouk zvoncovitého, polokulovitého až kónického tvaru. Okraje je mírně rýhovaný, někdy zvlněný. Barva klobouku je v mládi oranžově hnědá, světle hnědá s tmavším středem a světlejším okrajem, ve stáří je šedohnědý, někdy modrá do modravě zelena s tmavě modrými skvrnami ve středu klobouku.

Hymenofor

Lupeny husté, přirostlé ke třeni, hnědé, tmavé, ve stáří se šedivými tóny a bílým ostřím.

Třeň

Třeň 5 - 9 (12) x 0, 2 - 0, 3 cm, válcovitý, často pokřivený, směrem k bázi tmavší, v mládí hnědý, pod kloboukem žlutohnědavý, pokrytý bílým jemným velem, ve stáří až hnědošedý.

Dužnina

Dužnina intenzivně modrající, vůně je spíše kořenitá, intenzivní, ale slabší.

Biotop

Její výskyt je prozatím potvrzen jen z České Republiky, kde byla několikrát nalezena v okolí Paskova u Ostravy a v údolí Polančice v oblasti Vítkovské vrchoviny. Je to saprofytycký druh rozkládající opad. V mém případě houba vyrůstala v opadu habrů a buků na okraji lesní cesty s nitrofilní vegetací. Obecně roste méně často jednotlivě, ale častěji ve srotlých skupinách od září do listopadu (někdy až do poloviny prosince). Uvádí se, že je nejčastější na lokalitách ovlivněných antropogenní činností. Oproti dalším druhům z okruhu lysohlávky srbské je poměrně vzácný.

Možnost záměny

Záměna je možná za jiné druhy lysohlávek z rodu Psilocybe (především z okruhu P. serbica). Od jiných menších lupenatých druhů hub (např. čepičatky) se liší především po otlačení a ve stáří modrající dužninou.

Další zajímavosti a postřehy

Druh byl poprvé popsán roku 2003 naším největším odborníkem na lysohlávky dr. Janem Borovičkou. Roku 2011 byl původní druh překlasifikován stejným autorem popisu jako poddruh Lysohlávky tajemné.
Lysohlávka moravská je JEDOVATÁ, halucinogenní houba. Je třeba dodat, že halucinogen obsažený v plodnicích houby bývá v nestabilním množství a otrava působí převážně na centrální nervovou soustavu a smyslové orgány. Druh obsahuje poměrně vysoké koncentrace Psilocinu, vyšší koncentrace indolových derivátů a poměrně málo Psilocybinu. Toxicita jednotlivých plodnic je nestabilní, obsah indolových derivátů dokonce závisí do jisté míry na nadmořské výšce. Mnoho lidí vyhledává lysohlávky za účelem zneužití látek v nich obsažených pro výrobu halucinogenní drogy. Použití za účelem této intoxikace je ale nebezpečné, protože bezpečná dávka není známa (i když se uvádí smrtelná dávka přibližně 17 g). Chemické organické psychotropní sloučeniny v halucinogenních druzích lysohlávek (i u tohoto druhu) je velice dobře prozkoumáno. Na rozdíl od více labilního (nestabilního) Psilocinu je Psilocybin stabilnější (jeho množství v plodnicích je neměnné). Psilocybin je složitá organická sloučenina tvořená složitou molekulou benzenu na níž jsou navázány i jiné prvky (4-fosforyloxynitrogen, nitrogendimethyltryptamin) a jeho obsah v suché dužnině houby se pohybuje přibližně v rozmezí 0, 2 - 0, 6 %. Otrava se projevuje v rozmezí od 10 - 40 minut po užití a trvá 5 - 6 hodin. Postižený trpí zrakovými halucinacemi, má rozličné poruchy vnímání času, směru i vzdálenosti. Intoxikovaný může mít navíc různé falešné představy a může být nebezpečný pro sebe i pro své okolí.

Vědecká/lidová synonyma

Psilocybe moravica Borovička, C. C. H. 80(4): 127 (2003) var. moravica
Psilocybe moravica Borovička 2003

Význam

Jedovatý, avšak často za nelegálními účely vyhledávaný taxon.

Literatura a zdroje

Autor popisu: Patrik Mlčoch