Plodnice

Krásnoporka kozí noha má plodnice vyrůstající jednotlivě nebo po dvou až třech, dole srůstají.

Klobouk

Klobouk je 4-15cm široký, nepravidelný, klínovitý, ledvinitý, polokruhovitý nebo kruhovitý, laločnatě rozeklaný a zprohýbaný, špinavě hnědý s tmavšími hnědými šupinami, mezi nimi políčkovitě rozpukaný, někdy až do spodní bílé dužiny, matný, na okraji v mládí podvinutý.

Hymenofor

Naspodu má bílé krátké rourky, které sbíhají na třeň a mění se v síťku, jejíž póry jsou velké, 0, 8 -1, 5cm široké, bělavé, později žloutnou a při poranění zelenají.

Třeň

Třeň je krátký , 2-4cm tlustý, až 10cm dlouhý, postranní nebo výstředný, dole někdy hlízovitě napuchlý, většinou prohnutý nebo pokřivený, v horní části bílý, se síťkou, dole žlutavý, u starších plodnic žlutý až hnědooranžový.

Dužnina

Dužina je bílá, později nažloutlá, uprostřed klobouku a třeně až citrónová, na vzduchu barvu nemění, je masitá, dost tuhá a křehká. Skládá se z tenkostěnných bezbarvých vláken bez přezek, nemá zvláštní vůni. Bazidie jsou kyjovité, většinou se čtyřmi stopečkami na kterých vyrůstají opakvejčité nebo oválné výtrusy, někdy dolů hruškovitě zúžené a špičaté, bezbarvé, obyčejně s jednou velkou olejovou kapkou a s hladkou stěnou.

Biotop

Objevuje se od středních do vyšších poloh, přičemž nejvíce se jí daří pod borovicemi, méně často i pod jinými jehličnany a vzácně dokonce i pod buky.

Možnost záměny

Nejvíce se tomuto druhu podobá krásnoporka hřebenitá (Albatrellus cristatus). Její plodnice vyrůstají někdy i jednotlivě, ale častěji v menších trsech. Klobouk má hnědozelený, na okraji žlutozelený, uprostřed rozpukaný v hrubé a odstávající šupiny, třeň je někdy středový, nejčastěji výstředný, někdy také postranní, často dole srůstá s třeni sousedních menších plodniček, klobouky ale většinou nesrůstají a zůstávají samostatné. Póry rourek jsou v mládí drobné až okrouhlé, až později se zvětšují a jsou hranaté, ve stáří někdy až roztrhané, bílé až špinavě žlutavé.
Záměna je možná i za velmi vzácnou krásnopórku chlupatou (Jahnoporius hirtus), která se liší čistě hnědým kloboukem a třeněm.

Další zajímavosti a postřehy

Opravdový zájem o krásnoporky začínají mít v posledních několika letech výzkumníci, kteří hledají v houbách nové biologicky účinné látky. A v houbách je jich tolik, že se začíná mluvit o samostatném odvětví chemie přírodních látek, o tzv. mykochemii (mycochemistry). Krásnoporky jsou např. zdrojem látek s protinádorovým (Ye et al. , 2005, 2007; Jin et al. , 2007; Yang et al. , 2008; Luo et al. , 2011a, 2011b), antibakteriálním (Liu et al. , 2010) či jiným účinkem (Wang a Luo, 2005; Quang et al. , 2006; Zhou et al. , 2009; Liu et al. , 2013). Krásnoporky jsou také bohatým zdrojem selenu, jehož množství v krásnoporce kozí noze se pohybuje v průměru kolem 200 a maximálně 370 mikrogramu/g (Falandysz, 2008). Selen je v houbě přítomen ve formě nízkomolekulárních organických sloučenin (do 6 kDa), zřejmě proteinů, protože po jejich hydrolýze byly nalezeny vedle anorganického seleničitanu také dvě aminokyseliny obsahující selen: selenocystin a selenomethionin (Slejkovec et al. , 2000). Význam těchto organoseleničitých sloučenin pro houbu není znám.

Vědecká/lidová synonyma

Albatrellopsis pes-caprae (Pers. ) Teixeira, Boletim da Chácara Botânica de Itu 1: 32 (1994)
Albatrellus pes-caprae (Pers. ) Pouzar, Folia geobot. phytotax. bohemoslov. 1: 357 (1966)
Boletus pes-caprae (Pers. ) Cordier, Guide de l'amateur des Champignons: 1-247 (1826)
Caloporus pes-caprae (Pers. ) Pilát, Beih. bot. Zbl. , Abt. 2 48: 432 (1931)
Cerioporus inflexus Schulzer ex Quél. , Fl. mycol. France (Paris): 408 (1888)
Fomes oregonensis (Murrill) Sacc. & Traverso, Syll. fung. (Abellini) 19: 715 (1910)
Fungus sapatella Paulet, Traité sur les Champignons Comestibles (Paris) 2: 123 (1793)
Fungus tuber Paulet, Traité sur les Champignons Comestibles (Paris) 2: 122 (1793)
Polypilus pes-caprae (Pers. ) Teixeira, Revista Brasileira de Botânica 15(2): 126 (1992)
Polyporus oregonensis (Murrill) Murrill, Mycologia 4(4): 217 (1912)
Polyporus pes-caprae Pers. , Traité sur les Champignons Comestibles (Paris): 241 (1818)
Polyporus retipes Underw. , Bull. Torrey bot. Club 24: 85 (1897)
Scutiger oregonensis Murrill, Mycologia 4(2): 93 (1912)
Scutiger retipes (Underw. ) Murrill, Bull. Torrey bot. Club 30(8): 428 (1903)

Význam

Krásnoporka kozí noha je u nás jako jedlá houba bez většího významu, protože se vyskytuje jen ojediněle a ne každým rokem.